robot

Na této stránce budeme zveřejňovat aktuální nabídka roboakcí, do kterých se můžete vy nebo vaše školy zapojit. Máte-li zájem dostávat informace do svého emailu napište nám na adresu info(a)robotomie.cz.


27.2. 18:10 Udělá za vás strojový překlad domácí úkol?(RNDr. Ondřej Bojar)


Strojový překlad je "výkladní skříní" počítačového zpracování přirozeného jazyka. Narazíte při něm snad na všechny problémy, se kterými se počítačová lingvistika potýká. I pro tak složitý jazyk, jako je čeština, už jsou systémy strojového překladu řadu let k dispozici. Možná o ně občas při práci na internetu zavadíte, ale víte, jak se vlastně takový strojový překlad dělá? Za jakých okolností překládá perfektně a kdy udělá chybu?
Na přednášce se nejprve seznámíme s obtížemi strojového překladu z lingvistického hlediska. Stručně představíme frázový a syntaktický přístup k překladu, který se opírá o větný rozbor, a vzápětí si ukážeme, jak oba tyto přístupy snadno přivést do úzkých.
Ve druhé části přednášky se na frázový překlad podíváme detailněji. Objeví se i formální definice, dva tři vzorečky z pravděpodobnosti a prohledávání stavového prostoru hypotéz, což je variace na základní algoritmus z oboru umělé inteligence. Když tedy jedničku z domácího úkolu na angličtinu nedostanete, budete aspoň moct učiteli přesně vysvětlit, co se stalo.
Přednáška je zdarma a je určena učitelům informatiky na SŠ a jejich nadaným studentům a koná se v rámci pravidelních Exaktních pondělků na MFF UK.
Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S3, Čas 18:10 - 20:00 (cca).
Doporučujeme vaší pozornosti též přednášku dr. Janečka, která se odehraje tentýž den od 16:00 v karlínské budově naší fakulty, podrobnosti viz http://siam.karlin.mff.cuni.cz/cs/events/. Podle sdělení pořadatelů by přednáška v Karlíně měla skončit včas, abyste stihli náš začátek v 18:10, nicméně v případě, že zjistíme, že se tato přednáška mírně protáhla, začátek o pár minut odložíme.


30.5. 18:10 Samoopravné kódy (Dušan Knop)


Co mají společného následující věci:
  • posílání bitů (neboli informace) z bodu A do bodu B přes lehce rušený drát, případně vzduchem,
  • ukládání dat a čtení dat z CD, flash disku,
  • komunikace mobilním, satelitním, případně internetovým telefonem?
Mohlo by se zdát, že společneho mají málo nebo vůbec nic, avšak jedna společná věc tu je -samoopravné kódy. Jednoduše řečeno se jedná o způsob, kterak poslat informaci přes relativnně spolehlivé médium z jednoho konce a na druhémkonci ji dekódovat v původní vyslanou zprávu.
Společně se podíváme na nějaké pěkné samoopravné kódy - konkrétně na kód Hadamárův a kód Hammingův, který byl objeven v padesátých letech dvacátého století. Na konci předvedeme některá možná zobecnění základního kódu, který nám dovoluje zprávy jen 4bitové. Pobavíme se též o lineárních kódech, které využívají ı mnoha hezkých vlastností lineární algebry (vše nutné bude řečeno ). Jeden z lineárních kódů je právě Hammingův kód.
Přednáška je určena učitelům matematiky a informatiky na SŠ a jejich nadaným studentům a koná se v rámci pravidelních Exaktních pondělků na MFF UK.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S4, čas 18:10 - 20:00 (cca).


28.3. 18:10 Globální osvětlení ve filmech a počítačových hrách (Jaroslav Křivánek)


Globální osvětlení označuje zobrazovací metody v počítačové grafice, jež berou v úvahu několikanásobné odrazy světla mezi objekty ve scéně. Použití globálního osvětlení významně přispívá ke kvalitě vygenerovaných obrázků, avšak z důvodu časové náročnosti jej tradičně nebylo možné použít pro počítačovou grafiku ve filmech a hrách. V posledních letech se díky lepším algoritmům a vyššímu výkonu počítačů stalo globální osvětlení běžným nástrojem generování realistických obrazů ve filmu a pomalu se dostává i do herní produkce. V této přednášce podám přehled základní teorie výpočtu globálního osvětlení a proberu nejdůležitější algoritmy používané ve filmové a herní praxi, konkrétně sledování cest (path tracing), úschova osvětlení (irradiance caching), a bodové globální osvětlení (point-based global illumination).
Přednáška je určena učitelům matematiky a informatiky na SŠ a jejich nadaným studentům a koná se v rámci pravidelních Exaktních pondělků na MFF UK.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S9, čas 18:10 - 20:00 (cca).


28.2. 18:10 StoryFactory a 3D animace (Mgr. Cyril Brom, Phd.)


StoryFactory a 3D animace V současné době se už téměř žádný větší film neobejde bez výpomoci virtuálních herců. Umělí lidé chodí, mluví a hýbou se jako ti opravdoví, dokonce můžete s počítačovými bytostmi natočit celý film. Jak ale přimět virtuální tvory ke spolupráci? Nahlédnout do dílny tvůrců 3D filmů nebo programátorů počítačových her lze díky unikátnímu nástroji StoryFactory, který vznikl na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Umožňuje vytvářet krátké animované snímky ve virtuální realitě a jen tak mimochodem při tom třeba zjistit, co všechno se musí udělat, aby virtuální kluk přešel ulici a otočil se doprava, a že život tvůrce počítačových her není vždycky jednoduchý. Na přednášce se dále dozvíte, jak StoryFactory vznikala, jak dostali virtuální panáci tvář, naučili se hýbat a chodit spolu na rande. Objevíte základy 3D animací: jak se snímají pohyby prostřednictvím motion capture, jak se převádějí na pohyb virtuálního těla, jak tohle tělo vlastně vzniká, a odhalíte, co má umělá holka pod tričkem.
Přednáška je určena učitelům informatiky na SŠ a jejich nadaným studentům a koná se v rámci pravidelních Exaktních pondělků na MFF UK.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S9, čas 18:10 - 20:00 (cca).


7.2. 18:00 Co je a co není moderní matematika? (Prof. RNDr. Jaroslav Nešetril, DrSc., dr. h. c. mult.)


Profesor Nešetřil je významným představitelem dnešní kombinatoriky. Zabývá se teorií grafů, homomorfismy a výpočetní složitostí. Po studiích v Praze a Kanadě působí převážně na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Vydal pres 300 publikací, vedl několik desítek až stovek studentů. Získal řadu významných ocenění, z nichž můžeme náhodně vybrat čestný doktorát University of Alaska ve Fairbanks, čestný doktorát na University of Bordeaux 1, nebo Medaili za zásluhy III. stupně. Kromě toho je autorem řady publikací včetně knihy "Kapitoly z diskrétní matematiky", kterou napsal s prof. Matouškem, a která byla přeložena do řady jazyků včetně Japonštiny.
Přednáška je určena učitelům matematiky a informatiky na SŠ a jejich nadaným studentům a koná se v rámci pravidelních Exaktních pondělků na MFF UK.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S5, čas 18:00 - 20:00 (cca).


29.11. 18:00 Vizualizace grafových algoritmů je PEKLO (Mgr. Josef Cibulka)


S grafovými úlohami se setkáváme takřka každý den, aniž si to uvědomujeme. Typickým příkladem může být hledání nejrychlejší cesty z místa A do místa B. Pro úspěšné vyřešení je třeba samozřejmě předem vědět, jak dlouho bude ten který úsek cesty trvat. V reálném světě nám situaci komplikují neurčitosti typu zpoždění autobusu či dopravní zácpa, ve světě matematiky se naštěstí se špatnými řidiči nesetkáme. Oblast, ve které se můžeme pohybovat, si reprezentujeme jako graf, kde máme křižovatky (tzv. vrcholy grafu) a ulice mezi dvojicemi křižovatek (tzv. hrany) spolu s časem, který potřebujeme na projetí jednotlivých ulic.
Ukážeme si algoritmy na řešení této a dalších grafových úloh a to jednak teoreticky, ale hlavně na konkrétních příkladech. K tomuto účelu budeme používat program Peklo, ve kterém jsou tyto algoritmy naimplementovány včetně popisu toho, co právě dělají. Program lze stáhnout na adrese peklo.sf.net.
Předvedeme si například Dijkstrův algoritmus na hledání nejkratší cesty, Kruskalův a Borůvkův algoritmus na minimální kostru (chceme zachovat celkově co nejkratší podmnožinu úseků ulic, které dovolí spojení mezi každou dvojicí křižovatek) a Ford-Fulkersonův na maximální tok (kolik aut může za hodinu přejet z místa A do místa B, pokud kromě nich žádná jiná nejezdí). Z komplikovanějších algoritmů pak např. Edmondsův na maximální párování.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S5, čas 18:00 - 20:00 (cca).


25.10. 18:10 Přednáška: Teorie kombinatorických her (Mgr. Tomáš Valla, MFF UK)


Život je jen hra... a jakou má vyhrávající strategii?
Logické hry, které potrápí naše hlavy, jsou staré jako lidstvo samo. Můžeme na ně nahlížet z pozice zapáleného hráče, nezúčastněného pozorovatele, fanouška ... anebo také matematika, který se snaží pochopit jejich hlubší zákonitosti. Během naší přednášky samozřejmě nemůžeme probrat úplně všechny hry, zaměříme se tedy na několik příkladů, na pár metod, jak hry matematicky studovat, přidáme špetku důkazů a spoustu zajímavostí.
Naším hlavním oborem zájmu budou převážně tzv. kombinatorické hry – zejména nejrůznější varianty piškvorek a her typu "odebírání zápalek". Pokud vám to přijde příliš jednoduché a nevíte, co všechno by se dalo na piškvorkách studovat, pak nezbývá než na vás vytasit několik vybraných pojmů, které během přednášky určitě zazní: inverzní piškvorky, hra typu tvůrce-ničitel, Hex, Ramseyova teorie, Hales-Jewettova věta, Solitaire army, potenciálová metoda, párování v hypergrafech, Herkules a Hydra, nedokazatelnost, Ackermannova hierarchie, ... Ještě pořád vám to přijde nudné?
Délku, konkrétní obsah a "drsnost" přednášky přizpůsobíme publiku.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S5, čas 18:00 - 20:00 (cca).


31. 5. 18:10 Přednáška: Fotorealistická syntéza obrazu (Josef Pelikán)


Virtuální krajina jako živá, že přímo vyzývá k tomu vstoupit do obrazovky a projít se v ní? Vypadá to krásně, ale stvořit něco takového už snadné není a právě o vytváření realisticky vypadajících 3D scén a obrázků bude tato přednáška. Stručně si projdeme historii fotorealismu, nastíníme možnosti jeho využití a hlavně se budeme zabývat technikou vytváření věrohodných obrazů.
Stručně se zmíníme o starších metodách, jako je rekurzivní sledování paprsku a radiační metody, a o to podrobněji probereme modernější a matematicky korektnější přístupy založené hlavně na vrhání paprsku a Monte-Carlo výpočtech. Ve stručné a názorné formě přístupné pro středoškoláky (a tedy i vysokoškoláky) seznámíme posluchače se základy teorie zobrazování a osvětlení a hned potom se vrhneme na jejich aplikace v technikách distribuovaného sledování paprsku a tím zdaleka neskončíme!
Netřeba se bát suchopárného výkladu, připraveno je množství praktických ukázek a nejrůznějších obrázků.

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S4, čas 18:10 - 20:00 (cca).


26. 4. 18:10 Přednáška: Algovize (prof. Luděk Kučera)


Algoritmy jsou výpočetní postupy, které tvoří základ informatiky všechny programy jsou vlastně algoritmy převedené do počítači srozumitelného jazyka. Zatímco některé algoritmy jsou jednoduché, většina je nesmírně náročná na pochopení. Týká se to často i algoritmů, které jsou nezbytné pro řešení důležitých problémů, a proto je klíčové usnadnit porozumění jejich podstatě. Jednou z možností je Algovize, soubor apletů, které algoritmy nejen vizualizují, ale hlavně ukazují myšlenku, na které je algoritmus založen. Funguje to tak dobře, že i výtvarníkovi dokázaly osvětlit princip algoritmu, který se jinak přednáší až v doktorském studiu. Přijďte se s Algovizí seznámit na přednášku a zjistěte, jestli vám chápání algoritmů usnadní!

Přednáška se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S4, čas 18:10 - 20:00 (cca). S případnými dotazy se můžete obracet na Mgr. Martina Pergla (perm@kam.mff.cuni.cz).


29. 3. 18:10 Přednáška: Hrajeme si s roboty (Martin Dekar a Pavol Jusko)


Co jsou to roboti? Kde žijí a čemu se věnují? Jak vidí svět autonomní roboti? Jak se v něm orientují a proč se v něm neztratí? Na tyto otázky se pokusíme ve stručnosti odpovědět.
Dále se dozvíte jak s roboty začít a jaké je jejich využití například ve výuce programování či v zájmovém kroužku. V této souvislosti se seznámíme s hotovým řešením Lego Mindstorms. A co teprve když spolu začnou roboti soutěžit? Povíme si o robotické soutěži Eurobot a některých dalších soutěžích. Poté si na chvíli přestaneme hrát a povíme si něco o senzorech a zpracování dat. Zmíníme se o lokalizaci robota, a o tom jak se zorientovat když se s robotem ztratíme. Také malinko ochutnáme z metod zpracování obrazu (MSER).


Přednášku na závěr rádi přeměníme v diskuzi o čemkoli, co Vás bude z robotiky zajímat. A samozřejmě nebudou chybět ukázky robotů.

Seminář se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, místnost S4, čas 18:10 - 20:00 (cca).


22. 2, 18:10 Přednáška: Vícejádrové procesory a paralelní programování (Martin Krulis, KSI MFF UK)


V posledních letech se v obchodech běžně objevují dvoujádrové, ale i vícejádrové procesory. Ba co víc, dnes už je poměrně obtížné sehnat klasický jednojádrový procesor. Na přednášce se dozvíme, proč tomu tak je a jaké důsledky z toho plynou pro tvůrce software. Poodhalíme pokličku paralelních algoritmů a problémů s nimi spojených a pokud čas dovolí, podíváme se také na technologickou novinku - paralelní výpočty na grafických kartách.

Seminář se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, čas 18:10 - 20:00 (cca), informace o konkrétní místnosti dostanou účastníci v den konání na vrátnici budovy.


21.12.09 Seminář: Teorie her v informatice (Mgr. Ludek Cigler, Ecole Polytechnique Federale de Lausanne)


Teorie her se zabývá otázkou, jak se zachovají racionlně uvažující sobečtí jedinci v konfliktnch situacích, jakými jsou například volby nebo písemka z matematiky. Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak pomocí algoritmů z ní vychzejících umístit sprváně třeba požární stanici nebo najít vhodné dárce pro transplantaci ledvin.

Seminář se koná na Matematicko-fyzikální fakultě UK, Malostranské náměstí 25, Praha 1, učebna S5,čas 18:10 – 20:00 (cca)
Projekt je finančně podpořil Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do budoucnosti